Druhá upomínka — kdy má smysl
První upomínka odešla, lhůta pro platbu uplynula — a ticho. Přichází čas na druhou upomínku: formulovanou razantněji, s kratší lhůtou a jasnějším avizováním důsledků. Druhá upomínka dává dlužníkovi ještě jednu příležitost vyřešit věc dobrovolně, ale zároveň mu dává jasný signál, že věřitel míní jednat. Tento přehled popisuje, kdy ji posílat, co by měla obsahovat a jak na ni navázat.
Tento web slouží k základní orientaci v tématu pohledávek. Nejde o právní poradnu ani individuální právní radu. V konkrétní situaci se vždy poraďte s advokátem nebo jiným odborníkem.
Kdy přichází čas na druhou upomínku
Druhá upomínka přichází tehdy, když první upomínka zůstala bez výsledku: dlužník ani nezaplatil, ani nekontaktoval věřitele s vysvětlením nebo žádostí o řešení. Obvykle se odesílá ihned nebo krátce po uplynutí lhůty stanovené v první upomínce — bez zbytečných prodlev.
Čím rychleji věřitel reaguje na vypršenou lhůtu, tím jasněji dlužníkovi sděluje, že pohledávku aktivně sleduje. Prodleva mezi upomínkami naopak dlužníkovi signalizuje, že věřitel situaci neřeší, což motivaci platit nezvyšuje.
Není přitom nutné posílat právě dvě upomínky. Někteří věřitelé přeskočí druhou upomínku a rovnou přejdou k předžalobní výzvě — zejména pokud dlužník dlouhodobě nereaguje nebo komunikaci aktivně odmítá. Druhá upomínka tak dává dlužníkovi ještě jednu šanci, ale není povinným krokem.
Uschovávejte doklady o doručení
Co by druhá upomínka měla obsahovat
Druhá upomínka staví na obsahu první, ale jde dál. Zahrnuje stejné základní informace (identifikace stran, číslo faktury, dlužná částka, platební údaje), ale přidává nebo zdůrazňuje:
- Odkaz na první upomínku — kdy byla odeslána a že zůstala bez reakce
- Aktuálně dlužná částka — jistina + vyčíslený úrok z prodlení ke dni odeslání upomínky
- Kratší lhůta pro úhradu — typicky 5–7 dnů místo původních 7–14 dnů
- Avizace dalšího postupu — výslovné zmínění, co přijde, pokud dlužník nezaplatí (předžalobní výzva, soudní vymáhání)
Konkrétní avizace důsledků (například „v případě nezaplacení přistoupíme k předžalobní výzvě a následnému soudnímu vymáhání") je obvykle účinnější než obecná formulace „přistoupíme k dalším krokům". Dlužník musí jasně rozumět, co ho čeká, pokud věc nevyřeší.
Jak se druhá upomínka liší od první — klíčové rozdíly
Rozdíly mezi první a druhou upomínkou nejsou jen formální. Zatímco první upomínka přistupuje k situaci s předpokladem, že šlo o přehlédnutí, druhá upomínka přistupuje k situaci jako k vědomému neplnění — a tomu odpovídá tón i obsah.
Tón: První upomínka bývá vstřícná, druhá věcná až přísná. Vyhýbejte se agresivitě, ale buďte přímí: pohledávka je splatná, dlužník je v prodlení, věřitel chce platbu.
Lhůta: Kratší než v první upomínce. Zkrácená lhůta signalizuje, že situace je vážná a věřitel nebude donekonečna čekat.
Úrok z prodlení: V druhé upomínce by měl být konkrétně vyčíslen. Dlužník tak vidí, kolik přesně dluží — a jak dluh narůstá každým dnem.
Forma odeslání: Doporučený dopis nebo datová schránka — způsoby s prokazatelným doručením.
Pozor na délku čekání
Úrok z prodlení — jak ho správně vyčíslit
Zákonný úrok z prodlení je odměna věřiteli za to, že dlužník s platbou otálí. V obchodních vztazích ho věřitel nemusí sjednávat ve smlouvě — vzniká automaticky ze zákona ode dne prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení se odvíjí od aktuální repo sazby ČNB, navýšené o 8 procentních bodů.
Výpočet: denní sazba se zjistí vydělením roční sazby počtem dní v roce (365 nebo 366). Tuto denní sazbu pak věřitel vynásobí výší jistiny a počtem dní prodlení ke dni odeslání upomínky. Výsledek zaokrouhlí a uvede jako navíc naběhlý úrok.
Pokud existuje smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě nebo obchodních podmínkách, lze v upomínce uvést i ji. Celkový přehled „jistina + úrok z prodlení + smluvní pokuta = celkový dluh" dává dlužníkovi jasný obraz o výši závazku.
Dlužník reaguje — jak to vyhodnotit
Pokud dlužník po druhé upomínce reaguje, je to pozitivní signál — alespoň komunikuje. Záleží ale na obsahu reakce. Možné scénáře bývají různé:
Dlužník přislíbí konkrétní termín platby — věřitel může počkat do stanoveného data. Pokud platba dorazí, věc je vyřešena. Pokud ne, věřitel přejde k předžalobní výzvě a odkáže na nesplněný příslib.
Dlužník žádá o splátkový kalendář — věřitel může zvážit. Dohoda o splátkách by měla být písemná, obsahovat uznání dluhu a jasné podmínky pro případ neplnění splátek.
Dlužník zpochybňuje dluh — věřitel by měl prověřit, zda námitky mají oporu ve skutečnosti. Pokud ne, doporučuje se písemně odpovědět a pokračovat ve vymáhání. Samotné zpochybnění dluhu bez právního základu není důvodem k zastavení vymáhání.
Dlužník nereaguje — věřitel by měl bez prodlení přejít k předžalobní výzvě nebo k přizvání advokáta.
Co přichází po druhé upomínce
Pokud druhá upomínka nepřinesla výsledek, věřitel obvykle přechází k předžalobní výzvě. Ta je formálnějším dokumentem — jednoznačně sděluje dlužníkovi, že věřitel hodlá pohledávku uplatnit soudně, pokud nedojde k zaplacení v krátké lhůtě.
Předžalobní výzva se obvykle zasílá doporučeně nebo přes datovou schránku. Lze ji zaslat i prostřednictvím advokáta — dopis od advokáta bývá pro dlužníka silnějším signálem, že věřitel situaci myslí vážně.
Pokud ani předžalobní výzva nezabere, věřitel se obvykle rozhoduje mezi podáním žaloby (resp. návrhu na vydání platebního rozkazu) a předáním věci profesionálovi — advokátovi nebo inkasní agentuře. Tento krok závisí na výši pohledávky, dostupné dokumentaci a solventnosti dlužníka.
Časté otázky
Jak dlouho čekat mezi první a druhou upomínkou?
Mám v druhé upomínce konkrétně vyčíslit úrok z prodlení?
Co když dlužník na druhou upomínku řekne, že nesouhlasí s výší dluhu?
Mám druhou upomínku posílat doporučeně?
Je druhá upomínka povinná, nebo mohu rovnou poslat předžalobní výzvu?
Jak razantní má být tón druhé upomínky?
Mohlo by vás také zajímat
Redakce iPohledávky.cz · Aktualizováno: