Zajištění pohledávky — jak se chránit

Nejlepší ochrana před nezaplacením je ta, která se řeší ještě před uzavřením smlouvy. Zajišťovací instrumenty dávají věřiteli výhodu pro případ, že dlužník nesplní svou povinnost — a výrazně zvyšují šanci na úspěšné vymáhání nebo alespoň odrazují od neplnění.

Tento web slouží k základní orientaci v tématu pohledávek. Nejde o právní poradnu ani individuální právní radu. V konkrétní situaci se vždy poraďte s advokátem nebo jiným odborníkem.

Proč zajišťovat pohledávku předem

Věřitelé, kteří se s nezaplacením setkávají poprvé, si zpravidla uvědomí, jak důležité zajištění je, až ve chvíli, kdy ho nemají. Vymáhat pohledávku bez jakéhokoli zajištění je možné, ale obtížnější — věřitel spoléhá jen na dobrou vůli dlužníka a funkčnost soudního a exekučního systému.

Zajišťovací instrumenty přinášejí hned několik výhod:

  • Odrazují dlužníka od neplnění (vědomí smluvní pokuty nebo zástavy).
  • Usnadňují vymáhání — věřitel má jasný důkaz o dohodnuté sankci.
  • Zkracují cestu k uspokojení — zástavní věřitel se může uspokojit ze zástavy bez zdlouhavého soudního řízení.
  • Zlepšují postavení v insolvenčním řízení — zajištění věřitelé jsou uspokojováni přednostně.

Zástavní právo

Zástavní právo je jedním z nejsilnějších zajišťovacích nástrojů. Věřitel získává právo uspokojit svou pohledávku z hodnoty zástavy — nemovitosti, movité věci, pohledávky nebo obchodního podílu — pokud dlužník svůj závazek nesplní.

Zástavní právo k nemovitosti se zřizuje zástavní smlouvou a zápisem do katastru nemovitostí. Jeho vznik je tedy veřejně evidován a nelze ho snadno obejít. Pro věřitele to znamená, že i v případě insolvence dlužníka bude jeho pohledávka uspokojena přednostně z výtěžku prodeje zastavené nemovitosti.

Zástavní právo lze zřídit i k jiným věcem — automobilu, pohledávce dlužníka vůči třetí osobě, nebo k cennému papíru. Přesný postup závisí na druhu zástavy.

Zástavní věřitel v insolvenci

Pokud se dlužník dostane do insolvence, zajištění věřitelé (ti, kteří mají zástavní právo) jsou v zákonně lepším postavení než nezajištění věřitelé. Uspokojují se z výtěžku prodeje zástavy a mají tak výrazně vyšší šanci na plné nebo alespoň částečné splacení pohledávky.

Ručení

Ručení je osobní zajišťovací prostředek — třetí osoba (ručitel) se zavazuje, že splní dlužníkovu povinnost, pokud ji dlužník nesplní sám. Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli.

V praxi se s ručením setkáváme nejčastěji u bankovních úvěrů (manžel nebo rodič ručí za úvěr podnikatele), u obchodních smluv mezi firmami (jednatel ručí za závazky své společnosti) nebo v nájemních vztazích.

Věřitel se může obrátit na ručitele tehdy, kdy dlužník svůj závazek nesplní — zpravidla po upomenutí dlužníka. Ručitel pak má právo požadovat po dlužníkovi náhradu toho, co za něj zaplatil.

Smluvní pokuta

Smluvní pokuta je peněžitá sankce, na které se strany dohodnou pro případ porušení smluvní povinnosti. Plní dvě funkce: odrazuje od neplnění a zároveň usnadňuje uplatnění nároku — věřitel nemusí prokazovat výši skutečné škody, ale požaduje pevně stanovenou částku.

Smluvní pokutu lze sjednat jako pevnou částku, procento z dlužné částky nebo jako denní sazbu za každý den prodlení. V praxi bývá kombinace různých způsobů běžná — například pevná pokuta za samotné porušení smlouvy a denní sazba za trvání prodlení.

Při sjednávání smluvní pokuty je vhodné dbát na přiměřenost. Nepřiměřeně vysoké pokuty mohou být soudem sníženy, proto je rozumné konzultovat výši pokuty s odborníkem.

Smluvní pokuta a škoda

Smluvní pokuta a náhrada škody jsou dva různé nároky. Věřitel může zpravidla požadovat smluvní pokutu i tehdy, kdy mu žádná škoda nevznikla. Naopak, pokud škoda přesáhne výši smluvní pokuty, záleží na ujednání, zda lze požadovat i náhradu škody nad rámec pokuty.

Záloha a platba předem

Záloha je část ceny, kterou dlužník zaplatí ještě před splněním hlavní povinnosti věřitele. Je to efektivní způsob, jak snížit riziko nezaplacení — dlužník má v situaci vloženou část prostředků a má zájem na dokončení transakce.

Záloha bývá typická u stavebních a řemeslných prací, zakázkovém výrobě nebo přepravě. U dražších zakázek se setkáváme se strukturovanými platbami — část při uzavření smlouvy, část při milnících a zbytek po dokončení.

Pokud transakce selže, vrácení zálohy závisí na tom, ze které strany selhání přišlo a co bylo ve smlouvě sjednáno. Proto je důležité ve smlouvě jasně specifikovat podmínky vrácení zálohy.

Uznání dluhu a prodloužení promlčecí lhůty

Uznání dluhu dlužníkem není jen formalita — má důležité právní důsledky. Dlužník, který dluh písemně uzná, obnoví promlčecí lhůtu a navíc potvrdí existenci pohledávky, čímž věřiteli usnadní případné soudní vymáhání.

Uznání dluhu tak může fungovat jako jeden ze způsobů, jak věřitel pohledávku udržuje živou — zejména u starších pohledávek, kde hrozí promlčení.

Časté otázky

Jaký je nejčastější způsob zajištění pohledávky?
V obchodní praxi patří k nejběžnějším nástrojům smluvní pokuta, záloha a zástavní právo. U větších pohledávek se setkáváme i s ručením nebo bankovní zárukou. Výběr záleží na povaze vztahu, výši pohledávky a ochotě druhé strany přistoupit na podmínky.
Je zástavní právo k nemovitosti vždy spolehlivé?
Zástavní právo k nemovitosti je považováno za jedno z nejsilnějších zajišťovacích instrumentů, protože nemovitost je snadno dohledatelná a nelze ji jednoduše „skrýt". Věřitel má v případě nesplnění pohledávky právo na uspokojení ze zástavy. Je ale nutné zástavní právo zřídit správně — zpravidla písemnou smlouvou se zápisem do katastru nemovitostí.
Co je rozdíl mezi ručením a zástavním právem?
Zástavní právo váže zajištění na konkrétní věc (nemovitost, movitou věc, pohledávku). Ručení je osobní závazek třetí osoby — ručitel se zavazuje, že splní dlužníkovu povinnost, pokud ji dlužník nesplní sám. Zástavní právo zajišťuje věřitele věcí, ručení zajišťuje věřitele osobou.
Kdy je výhodné sjednat zálohu?
Záloha je vhodná tehdy, kdy věřitel chce získat část peněz ještě před splněním své povinnosti. Snižuje riziko, že dlužník po obdržení plnění odmítne zaplatit, a zároveň slouží jako motivace — dlužník má zájem na tom, aby věc proběhla správně, protože jinak zálohu ztrácí.
Lze zajistit pohledávku, která ještě nevznikla?
V praxi je to běžné. Zajišťovací prostředky se zpravidla sjednávají při uzavírání smlouvy, tedy před splněním povinností, ze kterých pohledávka vznikne. Zástavní právo k zajištění budoucích pohledávek je výslovně právem připuštěno a využívá se například v bankovní praxi.

Mohlo by vás také zajímat

Redakce iPohledávky.cz · Aktualizováno: