Factoring — co to je a kdy se hodí

Firma vystaví fakturu se splatností 60 dnů — ale provoz potřebuje financovat hned. Factoring je finanční nástroj, který tento problém řeší: factoringová společnost faktury předfinancuje a firma nemusí čekat, až zákazník zaplatí. Jak funguje, co stojí a kdy se hodí?

Základní princip factoringu

Factoring funguje na jednoduchém principu: firma (dodavatel) vystaví fakturu svému zákazníkovi (odběrateli), ale místo aby čekala na zaplacení, pohledávku z faktury postoupí factoringové společnosti. Factoringová společnost okamžitě vyplatí velkou část hodnoty faktury — obvykle 70–90 % nominální hodnoty. Zbytek (minus poplatky a úroky) dostane firma po tom, co zákazník fakturu zaplatí.

Pro firmu to znamená, že nemusí čekat na platbu 30, 60 nebo 90 dnů. Peníze z faktury má k dispozici téměř okamžitě a může je použít na financování dalšího provozu, nákup zboží nebo materiálu nebo splácení jiných závazků. Factoring tak řeší jeden z nejčastějších problémů podnikání — propast mezi výdaji (které jsou ihned) a příjmy (které přicházejí se zpožděním).

Factoring není úvěr — firma nezvyšuje své dluhy, ale pouze urychluje přeměnu pohledávek na hotovost. To je důležité zejména pro firmy, které nemohou nebo nechtějí využívat bankovní úvěry, nebo pro ty, jejichž úvěrový rámec je již plně využit.

Typy factoringu — regresní a bezregresní

Základní dělení factoringu je podle toho, kdo nese riziko nezaplacení. U regresního factoringu (factoring s regresem) si factoringová společnost vyhrazuje právo vrátit pohledávku zpět dodavateli, pokud odběratel fakturu ve sjednané lhůtě nezaplatí. Dodavatel tedy dostane zálohu, ale pokud zákazník nezaplatí, musí ji vrátit. Regresní factoring je zpravidla levnější.

U bezregresního factoringu (factoring bez regresu) přebírá riziko nezaplacení factoringová společnost. Pokud odběratel fakturu nezaplatí, dodavatel si zálohu ponechá — factoringová společnost pohledávku vymáhá sama na vlastní riziko. Bezregresní factoring je zpravidla dražší, ale pro dodavatele méně rizikový.

Volba mezi regresním a bezregresním factoringem závisí na kvalitě odběratelů a ochotě dodavatele nést riziko. Firmy se stabilními a prověřenými odběrateli mohou volit levnější regresní factoring; firmy s rizikovějšími odběrateli nebo těmi, u kterých je platební morálka nejistá, mohou upřednostnit bezregresní variantu.

Jak probíhá spolupráce s factoringovou společností

Factoring zpravidla funguje na základě rámcové smlouvy mezi dodavatelem a factoringovou společností. Smlouva vymezuje podmínky spolupráce — jaké pohledávky bude firma postupovat, jaká je minimální výše pohledávek přijatých do factoringu, jaká je výše zálohy (zálohy procento) a jaké jsou poplatky.

Po uzavření smlouvy firma každou novou fakturu (nebo skupinu faktur) oznámí factoringové společnosti a provede postoupení pohledávky. Factoringová společnost ověří pohledávku a vyplatí sjednanou zálohu — typicky do 24–48 hodin od postoupení. Zákazník (odběratel) dostane informaci o postoupení pohledávky a platí přímo factoringové společnosti.

Po zaplacení faktury odběratelem factoringová společnost vyplatí zbývající část (minus poplatky a úroky) původnímu dodavateli. Tím je transakce uzavřena a firma dostane celkový výnos z faktury — snížený o náklady factoringu.

Náklady factoringu — z čeho se skládají

Náklady factoringu se zpravidla skládají ze dvou základních složek. První je factoringový poplatek — provize za správu pohledávek, jejich evidenci, inkaso a případné vymáhání. Pohybuje se typicky v rozmezí 0,5–3 % z hodnoty postoupených faktur, přičemž přesná výše závisí na objemu, bonitě odběratelů a podmínkách konkrétní smlouvy.

Druhá složka je úrokový náklad za předfinancování — factoringová společnost dodavateli fakticky poskytuje krátkodobý úvěr (zálohu) a za toto financování si účtuje úrok podobný bankovním sazbám. Výše závisí na době financování (délce splatnosti faktury) a aktuálních tržních sazbách.

Celkové náklady factoringu tedy závisí na objemu postoupených pohledávek, délce splatnosti faktur a výši factoringového poplatku. U objemnějších portfolií a kratší splatnosti mohou být náklady nižší. Před uzavřením smlouvy se doporučuje porovnat nabídky více factoringových společností a spočítat skutečné náklady pro konkrétní situaci firmy.

Pro koho je factoring vhodný a kdy se hodí

Factoring se nejlépe hodí pro firmy s opakovanými pohledávkami a delšími dobami splatnosti — typicky výrobní firmy, velkoobchody, poskytovatelé služeb nebo firmy dodávající větším odběratelům s delšími splatnými dobami. Čím větší je objem fakturace a čím delší jsou splatnosti, tím větší cash-flow problém factoring řeší a tím více se jeho náklady amortizují.

Zvláště vhodný je factoring pro rychle rostoucí firmy, které potřebují financovat růst bez bankovního úvěru. Pokud firma rychle zvyšuje tržby, ale zákazníci platí se zpožděním, může firmě chybět likvidita přestože je zisková — factoring tento paradox řeší.

Naopak factoring není vhodný pro jednorázové nebo malé pohledávky, pro pohledávky po splatnosti (ty jsou spíše předmětem odkupu nebo vymáhání) nebo pro firmy s velmi malým objemem fakturace, kde administrativní náklady factoringu přesáhnou jeho přínos. Každá firma by měla posoudit, zda factoring ekonomicky dává smysl pro její konkrétní situaci.